První školní den

Asi je zvláštní psát o 20 dní později o svém prvním školním dnu, ale co už?
Do třídy jsem přišla s myšlenkou, že je to gympl a na gymplu jsou samí nerdi, nerdi a možná pár fajn lidí. Vstoupila jsem do třídy a jen čuměla. Nerdi, nerdi, pár lidí a já. Stála jsem tam se svou červenou hlavou a cítila ty pohledy, ne že by mi nějak vadily, už jsem si zvykla, ale v tu chvíli jsem si řekla, že tam nebude nikdo, kdo by mě bavil nebo někdo kdo by byl "muj styl"
Sedla jsem si na poslední volné místo do druhé lavice vedle holky s kterou jsem si trochu psala. Ta vypadala celkem fajn.
První hodina byla na piču, jen info a myšlenka na to, že na týhle škole fakt už chcípnu (nevim jestli učením nebo lidmi xd)
Hned třetího se jelo na adapťák na kterej jsem se kurevsky netěšila. Tři dny mimo civilizaci s debilníma hrama a debilníma lidma, který nemám ráda v jedný malinký polorospadlý chaalupě na vesnici kde bydlelo 12 lidí. Co horšího mohlo bejt?
Ale nakonec to bylo skvělý, sice polovina mých spolužáků jsou nerdi, ale i nerdi se dokáží bavit, brýle a to, že se chtěj učit neznamená, že jsou nudní, alespoň tedy většinou:D Opili jsme se, poznala jsem pár lidí, který jsou fakt skvělý (i když první dojem byl to, že jsou to "typický malý upištěný puberťačky xd) a za ty tři dny je dokonce i trochu poznala. Jsem za svou třídu fakt ráda.
A KUREVSKY SE MI STÝSKÁ PO ZÁKLADCE, JESTLI TOHLE ČTE NĚKDO ZE ZÁKLADKY, TAK SI JI FAKT POŘÁDNĚ UŽIJTE. xoxo

My hair in time.

Ahoj, po nějaké době mě napadl námět na nový článek a tím námětem tedy jsou.....moje vlasy. Hodně lidí se mě na ně ptá, jak o ně pečuji, jaké jsem měla barvy a jestli ty barvy za něco stály.

Na hlavě jsem moc barev neměla (parkrát černou, parkrát červenou, růžovou, temně hnědočervenou, ombré, a různé odstíny hnědé) v plánu mám pastelovou fialovou a šedou. Tak snad se toho dočkám. 

Přirozená barva, mimochodem mám ji i ted.

Moje přirozená barva:-))

První barvení- květen 2011, 13 let, černá barva.

Černá barva je dost problematická v tom, že ji z hlavy dostanete jedině pak už peroxidem. Nechtěla jsem si ničit vlasy a tak jsem použila od Palette barvu vymývací, na obalu je uvedeno, že vydrží 30 umytí, mě vydržela asi půl roku (vlasy si myji každý den, někdy obden) a pak začala pomalu blednout na mou přirozenou.

Z té doby nemám moc fotek xd

 Vyhrabala jsem ještě jednu fotku s mou kamarádkou (Valentýna mojee)

Taká momentka

Druhé barvení- 2012/13- 14-15 let, Ombré

Barvu jsem použila od L'Oreal ombre (na nejtmavší vlasy), barva se dobře nanášela a s výsledkem jsem byla docela spokojena, prvních pár dnů mé vlasy vypadaly ale dvoubarevně xd- černozrzavé a pro lepší výsledek jsem si musela konečky ještě odbarvit peroxidem. 

Návrat k černé- 2013

Znovu barvené vymývací paletkou, pouze se mi za tu dobu dost zahustily a musela jsem použít dvě balení.

                                                                                                                                                                       Čtvrté barvení-hnědočervená, 2014

Tahle barva byla upřímně hrozná :D, proto šla za týden hned dolů, barva je "rubínová červená od Revia", stála mě 25Kč u číňanů ve večerce, na odbarvené vlasy by byla asi lepší, ale dost se smývala, ale za tu cenu, co bych chtěla, že? Bála jsem se, že mi dost poškodí vlasy nebo že o ně dokonce přijdu, jsem ale dost impulsivní člověk, takže na barvu došlo. 

vypadám tu jak feťačka, ale protože jsem tu barvu měla jen týden, žádná jiná fotka neexistuje.

Páté barvení-červená, 2014

Na hnědočervené vlasy jsem zase z impulsu (nudy) hodila červené tužidlo, bylo intenzivní a vydrželo toho dost, na obalu píší 6-8 umytí, opět jako u Palettky, špatně.

Ve skutečnosti to byla dost sytě červená, fotka je v efektu která tu barvu potlačuje.

Šesté barvení-růžová, 2014

Zase tužidlo od stejné značky, jen jiná barva.

Růžová byla po celé hlavě, to fialovo-černé jsou odlesky.

Přítomnost- 7/2014, snažím se o přirozenou barvu (prozatím xd)

HMM

Nahoře moje přirozená hnědá, a konečky (pozůstatek ombré, jsou lehce nazrzlé), nic zajímavého.

Budoucnost...nebo aspoň v to doufám.

Až se dám nějak dohromady, nakoupím oblečení které by k tomu šlo (už má, creepersky xd) a zhubnu, tak si chci dát taky nějakou užasnou barvu, přemýšlím nad šedou, modrou a pastelově fialovou. Je to užasnýý!

fialová.

modrá

šedá

K té péči o vlasy..

Vlasy si pouze myji (šampon a kondicioner Syoss, občas maska-jednou do měsíce), to je vše, vlasy si nežehlím, nekulmuju, ani nefénuju. Je to podle mě (u mě) zbytečné. Žehlila bych je 2 hodiny a za chvíli se zvlní, kulmovat nemám proč, mám pravidelné vlny a nefénuju, protože mám dost času :-))

Pretty hurts.

Známá věta, která se stala už jaksi takovou prázdnou frází. Pod povrchem této věty je však to "něco" proč se o ní tolik mluví. Krása bolí. Mnozí víme, mnozí to potvrdí.
Dokonalý obličej.
Dokonalá postava.
Dokonalý styl.
Prostě DOKONALOST SAMA.
Mnozí už v té dokonalosti vidí už jen ten vzhled a perfektní vzhled se už tak nějak bere jako záruka úspěšného života.

Co si budem povídat, vzhled je důležitý, hodně důležitý. Ale někteří ho mají na žebříčku hodnot jako nejdůležitější. Souhlasíte? Je vzhled to nejdůležitější?

U holek je to celkem časté (skoro bych řekla, že normální), že se nelíbí sama sobě. Stále je s něčím nespokojená. Jednou jsou to vlasy, poté třeba postava a končí to u divného nosu. 

Tak trošku jsem tu nespokojenost "stopovala", abych zjistila odkuď pochází. Z posměchu lidí. 

Cítíte se sami doma jinak? Tak nějak líp a uvolněněji, ne? To nás až tolik společnost ovlivnila, že naše hodnoty se takto mění?

Neměl by každý koukat na sebe a né jen pokaždé ukazovat na ostatní?

Oblíbené místo+miliarda fotek :D

Ahoj zas po sto letech¨

Hodně lidí mi psalo na asku, ať zas něco přidám, tak přidávám:-D Ale jelikož nemám nějak nápady a ani "materiál", bude to zase jeden z těch obrázkových článků.
Abych vás trošku dostala do obrazu, s kamarádkou hledáme hezká místa a pak se tam fotíme (nesmějte se), někdy ty místa jsou fakt nádherný. Například to pole z minulého článku tam patří taky. A naposledy to byla stará opuštěná hlídaná umělecká škola. Fakt nádhera. Jsem z toho opravdu unešená. Jedná se o velikánský prostor (dvě budovy, altánek..) zarostlý růžemi a jinými květinami.

Tady je ten altánek, v celku obyčejný, ale s užasnou atmosférou.

Zase altánek..

Jo a jak už jsem říkala, tak se tam fotíme i my. Takže tady pár fotek :-)

Toho opalováku si nevšímejte :-D

Tak to je asi všechno, kdyby někdo měl nápad na článek, tak mi to napište na ask:-)

http://ask.fm/PetraPolanecka

Děkuju:-)

Creep

Asi před měsícem a půl jsme s kamarádkou nafotili vcelku pěkné fotky. Bylo jich ale až moc a prostě nemám je kam dát. Takže si je vecpu alespoň sem. Jsou sice focené HTCéčkem a kvalita nic moc, ale líbí se mi ta zachycená atmosféra na nich. Enjoy it.

Začnem asi tou nejlepší-není mi tam vidět xicht.

Prostě chápete, na poli, v šatech, okolo nás traktory...:-D

ty nohy :X

Menší momentky :-D

NESMÁT SE, JO??!!

Srdcovky ♡♡

Poslední dobou jsem nazývána "hroznou pozerkou" a "Nirvannerkou" a kdo ví co ještě. Štve mě to, už jen kvůli tomu, že nic z toho nejsem :-D Navíc, nejsem ta, co poslouchá Nirvanu a k tomu 1D a JB. Mám celkem odlišný styl hudby od mého okolí, někdy je mi to celkem dost hnusně dáváno najevo, ale nevermind.
Tady tedy máte ty moje největší srdcovky:-)

                                                                David Bowie- Heroes

Tuhle písničku jsem si zamilovala hned, když jsem ji slyšela, myslím, že to bylo ve filmu "My děti ze stanice Zoo"

                                                               Radiohead- No Suprises

                                                      Nirvana-Something in the way
K týhle písničkce mám neskutečný vzpomínky. Oh, jsou fakt silný. Aspoň pro mě.

Arctic Monkeys- I bet you look good on the dance floor

Jestli tohle znáš, jsi můj člověk. Ještě jsem nokoho, kdo to zná nepotkala. Smutný. A přitom tak užasná písnička. Všichni už znají jen "Do I wanna know" :-((((

A něco novějšího... Vance Joy- Riptide

"Je jeden takový film, který se ti podle mě bude líbit
Ten chlap se rozhodne opustit svou práci a zamíří do New Yorku
Tenhle cowboy utíká sám od sebe
A ona žije na nejvyšším výběžku"

-NO NENÍ TO UŽASNÝ???

Hmm,to bude asi vše, přijde mi, že to tady hodně zanedbávám, ale prostě není čas:-D Tak tady máte alespoň nějakou rychlovku.

Potřebuju se vykecat.

Myslím, že na tenhle blog nevlezla duše,co by mě znala osobně (na rozdíl od asku). A protože mi už deník nestačí,zkusím se vypsat sem.
Znáte ten pocit naprosté prázdnoty? Kdy vám nic nechybí ale zároveň chybí vše? Kdy každá vaše myšlenka má depresivní nádech, ale to, co říkáte nejste vy. Je to někdo jiný, kdo skrývá vaši pravou povahu (nebo snad jen náladu?) a vlastně jste tak trošku schizofrenik. Asi neznáte co? Achjo.
Asi jste mohli z výše napsaného odstavce vyvodit, že se asi nejlíp nemám, ale who cares. Ani neznám důvod. A to je na tom to nejhorší. Stěžuju si..NA NIC. Vlastně na sebe (takže na nic:-DD). Bože,už zase píšu sračky.
No...byla jsem na škole v přírodě, 9. třída, takže naposledy. Na rozlučce jsme si všichni poplakali (hlavně holky tedy) a vlastně až ted mi došlo jak skvělý kolektiv máme (až na výjimky ,samozřejmě)

Náš projev (Kdyby vás to zajímalo)

No,už nevím co napsat nebo jak to prodloužit. Tak přihazuju fotku, kde mám vyžehlené vlasy,docela nezvyk co?

mam ráda to triko